Foto: Jan Herben a Kobylí 2012
Klub přátel historie a Muzeum obce Kobylí uspořádaly v neděli 4.3.2012 besedu na téma Dr. Jan Herben a Kobylí. Na tuto akci si přizvaly členy Klubu přátel Dr.Jana Herbena a historie obce z Brumovic: předsedkyni Ludmilu Hanákovou, paní Vlastu Bedřichovou a ing. Šedivého. Po oficiálním zahájení se slova ujal ing. Šedivý, který o Dr. Janu Herbenovi podal vyčerpávající výklad. Dozvěděli jsme se spoustu informací z jeho života. Zvláště zajímavé a pro některé z nás zcela nové, byly ty, vztahující se k naší dědině a k rodině Bezděků, zejména k Metoději Bezděkovi (nar. 1860), se kterým Herbena pojilo velké přátelství. Mne osobně zaujaly skutečnosti, že objevil básníka Petra Bezruče, prosadil uveřejnění Karafiátových Broučků ve svém časopise „Čas“, byl prvním životopiscem T.G.Masaryka, a byl autorem preambule k první ústavě.
Jan Herben (1857 Brumovice – 1936 Praha) se proslavil jako žurnalista, spisovatel a politik. Byl přítelem Tomáše G. Masaryka a mluvčím jeho realistické strany. Herben odmítl kariéru kněze, kterou mu předurčila rodina, a proto odešel takřka bez prostředků roku 1878 do Prahy. Historii, zeměpis a češtinu dostudoval díky finanční podpoře spolku Radhošť, ke které si přivydělával dáváním kondicí. Od roku 1885 působil jako žurnalista v Národních listech, roku 1886 založil vlastní čtrnáctideník Čas, který vycházel později jako týdeník a v letech 1900-1915 jako deník. Čas se stal základnou Masarykovy realistické strany, která byla v roce 1905 reorganizována na Českou stranu pokrokovou. Politická činnost Herbenova pokračovala během války, kdy byl členem ilegální protirakouské organizace Mafie. Nejznámějším Herbenovým dílem je románová kronika Do třetího i čtvrtého pokolení, která byla zamýšlena jako buditelská a národně uvědomovací příručka selského stavu. Její děj, který se soustřeďuje kolem osvícené kobylské rodiny Bezděků, zachycuje moravský venkov od poloviny 18. století a historické události, které jej poznamenaly. Z jeho díla Na dědině (1893), vydal Herbenův syn Ivan v roce 1946 výbor z próz, věnovaných rodné obci, pod názvem Brumovice. Jan Herben svoje příspěvky nepovažoval za dílo beletristické, nýbrž za národopisné.
V závěru besedy proběhla živá diskuse na téma další osobnosti z Brumovic. Vzpomněli jsme na profesora Líznara, Dr. Kňůra (dermatolog), na odbojáře: generála Srstku, Sedláčka, Vyhňáka a Škrhu, na umělce: grafika Kováříka, sochaře Krátkého a učitele Čermáka. Brumovští nás také seznámili s činností svého klubu.
Besedy se zúčastnilo 40 občanů, kteří odcházeli nadšeni a obohaceni o nové informace.
Děkujeme přátelům z Brumovic a těšíme se na další spolupráci.